|
|
Ústavní reforma na Ukrajině z roku 2004 a její vliv na vnitropolitický vývoj v zemi
Poloncarzová, Diana ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Práce pojednává o ústavní reformě na Ukrajině z roku 2004. Změny, které přinesl rok 2004, vzbuzovaly optimistická očekávání v souvislosti se změnou režimu a přiblížení se modelu západoevropských zemí. Cílem práce je identifikovat, zda Ukrajina pokračovala v procesu přeměny země v demokracii nebo zůstala hybridním a nestabilním státem. Soustředí se na změny ústavy v následujících hlavách - volby a referendum, parlament, prezident, rada ministrů, na přerozdělení pravomocí mezi nimi a na dopad těchto změn na zákonodárnou a výkonnou moc. Nastolený režim byl ovlivněn těmito změnami. V období, kdy Kučma zastával po druhé prezidentský post, byla Ukrajina klasifikována jako autoritativní režim. Ke změně politického systému došlo v roce 2006, po té, co nová ústava nabyla účinnosti. Nové politické uspořádání nebylo možné jednoznačně klasifikovat, nejčastěji používanými termíny pro označení ukrajinského zřízení byly poloprezidentský systém a prezidentsko-parlamentní systém. Volba nevhodného politického systému mohla být jedním z hlavních důvodů, vedoucích k neúspěchu při pokusech o demokratizaci země.
|
|
|
Ústavní reforma na Ukrajině z roku 2004 a její vliv na vnitropolitický vývoj v zemi
Poloncarzová, Diana ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Práce pojednává o ústavní reformě na Ukrajině z roku 2004. Změny, které přinesl rok 2004, vzbuzovaly optimistická očekávání v souvislosti se změnou režimu a přiblížení se modelu západoevropských zemí. Cílem práce je identifikovat, zda Ukrajina pokračovala v procesu přeměny země v demokracii nebo zůstala hybridním a nestabilním státem. Soustředí se na změny ústavy v následujících hlavách - volby a referendum, parlament, prezident, rada ministrů, na přerozdělení pravomocí mezi nimi a na dopad těchto změn na zákonodárnou a výkonnou moc. Nastolený režim byl ovlivněn těmito změnami. V období, kdy Kučma zastával po druhé prezidentský post, byla Ukrajina klasifikována jako autoritativní režim. Ke změně politického systému došlo v roce 2006, po té, co nová ústava nabyla účinnosti. Nové politické uspořádání nebylo možné jednoznačně klasifikovat, nejčastěji používanými termíny pro označení ukrajinského zřízení byly poloprezidentský systém a prezidentsko-parlamentní systém. Volba nevhodného politického systému mohla být jedním z hlavních důvodů, vedoucích k neúspěchu při pokusech o demokratizaci země.
|
|
|
Application of laws of gender equality by French political parties
Šubertová, Aneta ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Diplomová práca skúma zavedenie povinných kvót na zastúpenie žien na kandidátnych listinách politických strán vo Francúzsku, tzv. zákony genderovej parity. Tieto zákony boli prijaté zmenou francúzskej ústavy v rokoch 1999 a 2000 a stanovili, že každá politická strana musí spĺňať na volebnej kandidátke v určitých typoch volieb kvótu 50 % žien. Toto nariadenie platilo pre voľby s proporčným volebným systémom, teda pre komunálne voľby nad 3500 obyvateľov, regionálne voľby, voľby do Európskeho parlamentu a časť volieb do Senátu. Pre voľby s väčšinovým volebným systémom platí v prípade nedodržania parity na kandidátkach len finančná sankcia. Práca skúma debaty, ktoré prebehli vo francúzskej spoločnosti a v parlamente o potrebe rovnosti žien v rozhodovacích funkciách. Porovnáva pritom prístup 4 politických strán- Republikánsku stranu, Socialistickú stranu, Stranu Zelených a Národný front. Cieľom práce je ukázať, ako sa líšila rétorika politických strán pred zavedením zákonov parity od dodržania zákonov v praxi. Skúma preto voľby s väčšinovým volebným systémom, teda voľby do Národného zhromaždenia a časť volieb do Senátu. Tiež analyzuje predvolebné programy politických strán, či sa v nich objavuje otázka parity. Súčasťou celkového výskumu je aj zloženie vlády a to, koľko žien bolo v skutočnosti týmto...
|
host ::
RSS.